mé antitalentní sklony a písmenko navíc

11. listopadu 2013 v 3:30 | Alape |  mé prožitky a zkušenosti
(středa 5.11.2013)
Napadlo vás někdy, jak blízko u sebe stojí slova "geniální" a "genitální"?

Mě to možná někdy dřív už i napadlo, ale pak přišly jiné záležitosti, takže jsem od tohoto tématu upustila.


Ovšem dnes se mi připomněla tato slovní hříčka tak nějak sama:
U domu, kde bydlím, nejsou parkovací místa v dosahu - ALE již s domem byly postaveny polopodzemní garáže. Nevím, jakým řízením, avšak jsou v majetku naší radnice, která nám pronajímá za nemalý peníz parkovací stání. O odkoupení garáží se již několikrát diskutovalo, ale zbytečně. (Což chápu - já být radnicí, tak si taky nechám zlatou žílu ...)
Zpočátku byla smlouva ještě s nějakou třetí stranou, coby správcem tuším, na dobu určitou. Poté se vztah mezi radnicí a třetí stranou rozpadl a o garáž se starají sami. S tím se udělaly i nové smlouvy. Na dobu neurčitou. Rozeslali je a my jim měli vrátit podepsané kopie.
No, jenže moji dva miláčkové chlupatí mi na hromádku listin vylili kafe, takže jsem se pochopitelně styděla jít odnést dokumenty a zvolila jsem raději taktiku 'mrtvého brouka'. Ovšem s tím, že jsem dál poctivě a pravidelně platila za "mé" parkovací místo.
Na jedné z domovních schůzí jsem se nicméně šla raději zeptat zástupce radnice, který tam s námi bývá. Z rozhovoru s ním jsem pochopila, že můžu jít, pokud po tom toužím, k někomu do kanceláře tento prohřešek napravit, avšak - jestliže řádně dál platím, není to problém...
OK. Jakožto člověk líně-pohodlný jsem se usnesla, že tento počin byl dostačující a vypustila to, velmi úspěšně, z hlavy.

Asi před měsícem jsem dostala poštou nový dopis s novými smlouvami. Dala jsem je tentokrát na bezpečnější místo, aby nedošly znovu úhoně, ale na radnici se mi nechtělo. Vzpomínka na jedno nedávné vyřizování, kdy jsem si sice poctivě vzala číslo, dokonce správné v tom smyslu, že jsem dobře zvolila oddělení (skvělý výkon!) - ovšem šla jsem jaksi čekat do úplně jiné fronty v jiné místnosti a děsně jsem se divila, kdy že to na mě přijde řada, kde je moje číselná kombinace a jak to, že je všem úplně šumák, že tam stojím a čekám a druzí 'mě předbíhají' ...?! Tak přesně tato vzpomínka i s mými představami, jak tam opět bloudím labirintem spletitých chodeb, mě od toho odrazovala. (Asi po třičtvrtě hodině mi to tehdy nedalo a šla jsem se zeptat. Poté jsem se vypravila hledat onu správnou kancelář. Nejenže mám sklony, asi již vrozené, jít přesně na opačnou stranu ... V tom šerém prostoru, oproti prudkému slunečnímu světlu, jsem se několikrát i lekla, když nějaká postava prudce vystřelila ze dveří své pracovny ... a já po marném, snad dvacetiminutovém, bloudění už fakt čekala jen na okamžik, kdy tam potkám Minotaura ... Usmívající se).

Dneska jsem se ale k tomuto úkolu postavila čelem, zpruzená nevyřízeným restem, který jsem si pomyslně nemohla odfajfkovat jako vyřízený. Vydala jsem se tudíž směle kupředu. Tedy na radnici.
(To, že je tam sběr baterií, vím, asi jako jedinou mě skutečně známou věc. Tudíž jsem sebrala doma hromádku a šla ji tam odnést do tříděného sběru...)
Pak jsem se zastavila před obrovskou cedulí, coby indikátorem jednotlivých kanceláří a studovala ji. K tomu, abych určila, kam jít, jsem potřebovala dopis se jménem dané osoby. Sundala jsem batoh a začala v něm lovit - když v tom, světe div se! - jsem si všimla po mé levé ruce PODATELNY! No hurá! Zajásala jsem! Jak to, že mě taková normální a zásadní věc nenapadla už dřív?
Je to s podivem, ale nenapadla...
Jasně, že jsem celou věc pořešila tam. I když se paní na mě dívala, jak na blba, když jsem po ní chtěla, ať zkontroluje, jestli jsem to podepsala správně. Pak jsme si role vyměnily - když zas ona pro změnu nevěděla, kam se má dívat...

Se samolibým pocitem uspokojení, kdy jsem přemýšlela o mé geniálnosti, jak dobře a rychle jsem to zvládla, jsem se ubírala zpátky domů. Radost mi trochu narušoval mamky hlas v mé hlavě, který mi stále dokolečka tvrdil, že "samochvála smrdí". Nakonec jsem se tomu zasmála a abych se ještě utvrdila v mém předchozím dobrém pocitu a přesvědčení, jsem si zopakovala to kouzelné slovíčko, jen se mi tam připletlo to písmenko navíc... I ty mozku jeden!
Takže jako obrovskou pochvalu sama sobě jsem si řekla: "Jsem naprosto genitální!"
Hmmmmmmmmmmmmm?! Usmívající se
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 11. listopadu 2013 v 10:51 | Reagovat

Taky nemám ráda vyřizování po úřadech,ale naštěstí vše vždy proběhne jak po másle. :-)Geniální a genitální. :-D Jednou jsem dělala objednávku,střídaly jsme se v obchodě ještě se švagrovou od Karla,a já ji položila objednávku na stůl a na papírek napsala:bestehlen - ukrást,okrást,místo bestellen - objednat. :D Tenkrát jsme se taky hodně nasmáli. :-)

2 alape alape | E-mail | Web | 11. listopadu 2013 v 12:01 | Reagovat

[1]: Heli, také hezká záměna: ukrást - objednat! Zasmála jsem se při té představě :-D

3 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 11. listopadu 2013 v 17:51 | Reagovat

Pobavilo mne to, protože celý život jsem pracovala na takovém podobném úřadu, tak Tě docela chápu. Já si ale myslím, že u nás se lidé orientovali docela dobře a stížností na nějaké dlouhé čekání bylo opravdu pramálo. Trpělivost bohužel musejí mít nejen návštěvníci, ale často i úředníci právě s některými návštěvníky. Ale tak už to chodí a nic s tím nenaděláme.

4 alape alape | E-mail | Web | 11. listopadu 2013 v 18:42 | Reagovat

[3]: Normální a praktičtí lidé s tím určitě problém nemají :-) Máme tu novou moderní radnici, moc hezky udělanou. Když se mi jindy zadaří a trefím správné dveře, číslo a frontu - je to skoro bez čekání! Toto byl ale jeden z příkladů mého úžasného antitalentu :-D - kdy jsem si to všechno spískala sama :-D

5 Radka Radka | E-mail | Web | 16. listopadu 2013 v 20:59 | Reagovat

Tato dvě slova používám pro lidi, kteří si myslí, že to, co vymysleli, je geniální, ale ono spíš genitální. Pokud někdo neporozumí, vysvětlím, že na p...! :-!

6 alape alape | E-mail | Web | 17. listopadu 2013 v 2:38 | Reagovat

[5]: Naprosto schvaluju! :D Děláš to dobře :-D

7 mengano mengano | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 7:17 | Reagovat

Bloudění po úřadech taky zrovna není můj koníček ;-)

8 alape alape | E-mail | Web | 1. prosince 2013 v 1:48 | Reagovat

[7]: Někdy mi to prostě nejde :-? (a nejen na úřadech :-D )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Free counters!