nyní jsem na vlně introverta

3. října 2013 v 3:48 | Alape |  téma týdne

Trochu vlk samotář
někdy společenská
jsem prostě taková
... introvertní ženská.

Mám vnitřní svět,
poznávám ten vnější
a často si připadám,
že asi nejsem "zdejší"...


*************************************

Tak to byla "chvilka poezie" na úvod a teď se mrknem na samotné téma:

Sama za sebe mohu říct, že během mého života jsem byla obojím. Jak extrovertem, tak introvertem. Když se nyní tak zpětně ohlížím, uvědomuji si jakési časové vlny, různě dlouhé, přinášející jednou to a pak zas ono.
Nevím, jestli to bylo samovolné nebo něčím způsobené. Prostě se to dělo.

Prožívala jsem období, kdy jsem potřebovala být neustále v kontaktu s lidmi, pořád v pohybu, akční. Žila jsem pro své okolí. Čím více lidí, početnější skupina, tím líp. Potřebovala jsem ke své spokojenosti podněty zvenku! Ano, toto bych řekla, že je základním charakteristickým rysem - potřeba podnětů z okolí, z vnějšího světa. Jinak se zdálo, že je život strašná nuda ... (tedy: projevování se směrem ven)

V jiných obdobích jsem měla potřebu se stáhnout. Být ve velké skupině lidí, ať už známých či ne, bylo pro mě utrpením. Připadalo mi to chaotické, nepřehledné a neosobní. Dávala jsem přednost kontaktu s jedním, dvěma lidmi, kdy každý dostal svůj prostor. Nevyhovovaly mě ty bleskurychlé reakce, které jsem dokázala vyvinout v předchozí době, abych je mnohdy pak tisíckrát měnila dle nastálé situace. Teď pro mě bylo důležitější, že mám čas si v klidu všechno promyslet a zaujmout jedno stanovisko, které už měnit pokud možno nemusím. Samota, která v předcházejícím čase nepřicházela v úvahu a naháněla mi hrůzu, se najednou stávala mou oporou. Takže toto období bych charakterizovala jako potřebu získávat podněty ze sebe. (tedy: projevování se směrem dovnitř)

Vnitřní svět, jak někteří zmiňují ve svých příspěvcích jako charakteristiku introverta, znám z obou stavů. Jako extrovert i jako introvert jsem vždycky k němu měla přístup.
Nízké sebevědomí, stud, plachost a jiné povahové rysy dle mého nesouvisí s tím, jestli je člověk takový nebo makový, ale s tím, jak to má kdo "uspořádané" v hlavě.
Sebevědomí - tedy vědomí sebe sama - se dá vytrénovat. Je to práce na sobě.
I já jsem si tím prošla. A zpětně bych řekla, že jsem měla nízké, velice nízké sebevědomí v době, kdy bych se zařadila (paradoxně) spíš do extrovertní fáze životní vlny... tedy do období, kdy jsem byla neustále v aktivním kontaktu s lidmi.
Ani v některých článcích zmiňovaná deprese nevypovídá o tom, zda je dotyčný člověk intro nebo extro. Mám vlastní zkušenost + několik lidí v mém okolí, takže "dost materiálu" ke zhodnocení. Je sice pravda, že je člověk uzavřený sám do sebe, ale to je dané tím, že v tu chvíli není jiná možnost. Prostě vás to úplně pohltí, ať chcete nebo ne - a o tom introvertní povaha není. Navíc znám "vzorky" obou skupin, kteří si tím prošli.


Ale stejně mě tak napadá, že nikdo z nás nemá napsané na čele, co je zač - a navíc: dá se úplně skvěle pokecat se skupinkou introvertů, jako se dá zažít obrovská nuda s extroverty...

Všichni jsme takové malé chodící duhy plné barev. Nikdo není jen černý nebo bílý ani černobílý.

nakonec ještě dávám odkaz na básničku z dubna, která je tak trochu k tématu a v níž se s vámi dělím o svůj vnitřní svět:

téma týdne: introverti
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 4. října 2013 v 13:48 | Reagovat

Alape souhlasím s tebou.Ani nevíš jak.Asi taky napíšu článek na toto téma z mého prožití. :-)

2 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 4. října 2013 v 15:20 | Reagovat

Ty verše jsou dobré, takhle nějak jsem to ještě před časem cítila.  Ale já jsem takový mix introverta s extrovertem :-)

3 alape alape | E-mail | Web | 4. října 2013 v 21:01 | Reagovat

[1]: Děkuju :-) , jsem ráda, že ti článek padl do noty.
Určitě napiš! Prožitkové vlastní zkušenosti čtu moc ráda!

4 alape alape | E-mail | Web | 4. října 2013 v 21:03 | Reagovat

[2]: Děkuju :-)
Pokud jsi to tak cítila před časem, je možné, že jsi byla na vlně introvertního extroverta, zatímco teď jsi možná extrovertní introvert ;-)

5 Helena Helena | E-mail | Web | 8. října 2013 v 9:41 | Reagovat

[3]: Tak jsem se k tomu ani nedostala Alape.Chtěla jsem jen v krátkosti napsat,že jsem měla v určité době kontakt ke dvěma sourozencům,byla to dvojčata,Helga a Horst.Helga byla extrovert,byla jak rádio,pořád musela něco mluvit,naštěstí to všechno dávalo smysl,neustále vedla monolog jak by sama se sebou.Horst introvert,z něho dostat něco ven bylo namáhavé,ale panečku div se,jednou jsme s jeho mamkou navštívili jeden kostel,a to jsem se nestačila divit,jak mu pusina jela.Byla to jeho parketa,architektura,dějiny atd...Tehdá jsem koukala,studoval malířství a dnes dělá vedoucího grafického studia na druhém programu německé televize v Mohuči,tzv.ZDF.Prooto si myslím,že introverti mluví jen tehdy,když to pro ně dává smysl,neplýtvají energií. :-)

6 alape alape | E-mail | Web | 8. října 2013 v 23:42 | Reagovat

[5]: Helenko, to je hezký příběh! Asi to nebylo lehké ani pro ně, myslím mezi sourozenci, kdy holčička si chtěla povídat a chlapec chtěl být ve svém světě ;-)
A podle mě, to vnímáš dobře:"Prooto si myslím,že introverti mluví jen tehdy,když to pro ně dává smysl,neplýtvají energií"- alespoň já sama za sebe to tak mám. (opakovat známým během krátké doby třeba už po třetí po sobě - byť sebeúžasnější zážitek - jsem zpruzená a nebaví mě to: vždyť si to můžou říct navzájem. Můj ex- byl extrovert a ten to opakoval klidně 10x a pořád ho to bavilo :-D )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Free counters!