Hopsající deka

20. května 2013 v 19:24 | Alape |  kočičiny
Představte si, že spíte.
Naplno!
Je někdy kolem 3 - 4 h ráno a vy jste vtaženi do svých snů ...
Něco je ale nějak jinak. Nějak divně! Prostě a jednoduše řečeno: cosi vás probudí.
Nevíte, co.
Ale začínáte mžourat do tmy a snažíte se zorientovat.
Moc se vám to nedaří... je přeci jen ještě hluboká noc.

Oční víčka bojují se svými svaly, řasy se začnou pomalu zvedat a vy začínáte vnímat slabý proud světla pronikající dovnitř skrz žaluzie jediného okna v pokoji, které vede do ulice a před nímž se nachází rozsvícená pouliční lampa.

Zmateně se rozhlédnete po tiché místnosti, stále krutě nechápajíc, co vás v tuto nezvyklou hodinu budí...

Náhle ucítíte na svém těle slabé pulzování. (Ne, ne, ne! STOP! Partner to opravdu není ...)

Zaostříte rozespalé oči přímo před vás
...................... a ...........
...........totální ...
naprostý ...
ŠOK!

SKÁČE NA VÁS PEŘINA.

Nejdříve vás napadne, že asi ještě spíte a zdá se vám divný sen, jako to tvrdila i Maruška svému otci králi Werichovi v pohádce Sůl nad zlato nebo Byl jednou jeden král? No, to je jedno, asi víte, co mám na mysli.
Hned v zápětí vás ale napadne, že se vám to nezdá, že je to skutečný! A naprosto nechápete, která "bije".
Díváte se na peřinu, která pulzuje jak obrovské srdce v pravidelném rytmu ... a neumíte si to vysvětlit.
O to je celá záležitost podivnější, že nahoře na peřině nic není.
Nadzvednete peřinu - a zase tam nic není! Jen vaše tělo.
Položíte peřinu zpátky jak byla a peřina začne opět pulzovat.
Malou chvíli začnete panikařit a přemýšlet nad možnou existencí duchů a jim podobných strašidýlek z pohádek nebo nad kouzly Harryho Pottera a jinými nadpřirozenostmi - podotýkám, že za stálého pulzování a hopsání deky na vašem ležícím těle!

A až pak, když už jste konečně probuzení a je naprosto po noční odpočinkové idylce, tak až teprve tehdy vás napadne podívat se na deku i z druhé strany - tedy tam, kde je ta knoflíková část "fusaku", neboli otevřená část ložního povlečení.
Kradmo se připlížíte a napnutím pomalu nedýcháte ...
Deka mezitím pulzuje již značně nepravidelně - patrně ji nebaví, že pod ní už neležíte...
Rozepnete jeden knoflík a opatrně kouknete dovnitř
a zjistíte
že zevnitř na vás taky něco kouká
úplně stejně zvědavě si vás to prohlíží jako vy to něco...
pak v té tmě rozpoznáte malý obrys tělíčka
a myslíte, že omdlíte...
Koukají na vás dvě obrovská rozdováděná kukadla, na která právě dopadl malý proužek světla z pouliční lampy
a vám je konečně jasné celé rozuzlení této záhady:


malý mourek si hrál na schovku ...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 21. května 2013 v 11:00 | Reagovat

Jo kočičky,taky jsem jednu dobu spala v pokoji pro hosty s naším kocourkem,ten si to přímo užíval,ale já byla ráno jak pytlem praštěná.Večer chtěl ještě ven,pak přišel za okno a mńouknul,tak jsem ho pustila dovnitř,a ve čtyři ráno chtěl zase ven,musela jsem vstát,protože mi šmejdil kolem pusy,aby mě probudil a pustit ho ven. :D Ale Tvůj Mourek je kočičák domácí,tak si hledá různé  způsoby a místa zábavy ai odpočinku. :D

2 alape alape | E-mail | Web | 21. května 2013 v 23:30 | Reagovat

[1]: To bylo ještě v době, kdy byli čerstvě přinesení a neměli jména ... byla s nima fakt sranda. Teda - ne že by teď nebyla, ale přeci jenom jsou už starší a rozumnější :-D

3 Fredy Kruger Fredy Kruger | 21. května 2013 v 23:35 | Reagovat

Vykřikl  Wladymir  Zwierzina :

" Zahopsala  mi peřina !
...nemožná věc je to  děsná !
Takto být probuzen ze sna !

... že by kdos na dveře zaklepal ??"

Muž úplně celý se rozklepal
... též pravá ruka se klepající,
peřina čím dál víc  hopsající !

Muž z toho  úplně ve zmatku
zavolal  na otce ... na matku ;
dvanáctá byla hodina,
již sběhla se celá rodina
( shromáždivše  se u postele )

... strýc  s tetou křičejí : " Doprdele!"

S peřinou zápasili  do samého rána,
peřina byla  zcela  roztrhána !

4 alape alape | E-mail | Web | 21. května 2013 v 23:44 | Reagovat

[3]: Mě naštěstí ta peřina zůstala celá :-D
Pěkná básnička ! A vtipná!

5 Radka Radka | E-mail | Web | 22. května 2013 v 22:25 | Reagovat

Hravost koťat je nepřekonatelná, člověka vždy pobaví, ale nesmí to být v noci :-D
I když, nakonec i to pobaví ;-)

6 alape alape | E-mail | Web | 23. května 2013 v 1:20 | Reagovat

[5]: Mě bavila a baví ta jeho vynalézavost - teď už je velkej, tak skrz mezery mezi knoflíkama neproleze, ale občas se zahrabe do deky, jednoduše se tam zastele a není vidět :-) tak teď se občas pereme o postel :-D

7 valin valin | Web | 23. května 2013 v 22:46 | Reagovat

Tak tohle si dovedu docela živě představit, od tý doby, co máme doma kocourka, dějou se mi podivné věci... :-D

8 alape alape | E-mail | Web | 24. května 2013 v 12:49 | Reagovat

[7]: JJ, zvířátka umí :-D . Četla jsem teď Tvůj poslední článek o Číčovi, moc hezky jsi ho napsala! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Free counters!