čas - úvaha

12. května 2013 v 0:39 | Alape |  téma týdne
Čas - tak, jak se o něm mluví, je vlastně vyjádřením individuálního vnímání z pohledu člověka.
Jiné vnímání času má můra, co se jeden večer narodí a hned ráno poté umírá.
A jiné vnímání má želva, která se dožívá 200 let.

Napadá mě, že vlastně ani mezi lidmi není vnímání času jednotné: určitě jinak jej vnímá domorodec někde v Amazonských deštných pralesích a jinak člověk "moderní společnosti". A navíc i v rámci jedné společnosti, když se opět uchýlím k extrémnímu příkladu, je vnímání naprosto rozdílné: bezdomovec versus vrcholový manager.
Takovéto různé příklady se nacházejí na každém kroku: lidé v ohrožení života versus lidé prožívající štěstí, rodící žena versus nastávající otec apod ... každý sám si může doplnit libovolné množství dalších příkladů ze života ...

Na tomto výčtu lidí v rozdílných situacích jsem jen chtěla ukázat individualitu vnímání času u každého člověka, jednotlivce ...

Čas je jen člověkem vymyšlená veličina. Je to vlastně jakési ujednání mezi lidmi, aby se usnadnila vzájemná komunikace a soužití v komunitách a mezi komunitami. Dohoda byla přijata celosvětově, proto se jí řídíme všichni - i když - ani na Zemi není jednotný čas. Máme zde různá časová pásma podle "pohybu Slunce"... jiný čas je v Praze a jiný v New Yorku ... Takže vlastně ani zde nenacházím jednotu ... (snad jen to, že den má 24 hodin)

Další pojmy, které mě napadají: světelný rok a nanosekunda. Také se vztahují k času.
Tak nějak "vtipně" mě nyní při psaní napadlo, jestli se tedy zrychluje i světelný rok? Zní to dost divně, že? A nebo: jak vypadá zrychlená nanosekunda?

Jediné věci, které čas odměřují stále stejně, indiferentně a naprosto přesně, jsou: hodiny a kalendář. Člověkem vyrobené předměty.

Není mým cílem tu rozebírat jednotlivé pojmy a fungování, to je ostatně určitě dohledatelné na netu na tetce Wiki apod.


Takže řekněme, že čas je člověkem "vymyšlený a následně zkonstruovaný".
K určitému pozorovanému jevu - oběh Země okolo Slunce, což je v hovorové řeči nazýváno jako oběh Slunce - byly přiřazeny numerické hodnoty.

Tím se dostávám k následující úvaze: např. hodiny na kostelní věži odměřují stále stejně a monotónně tik - tak - tik - tak ... To znamená, že čas - sám o sobě - se ani nezrychluje, ani nezpomaluje. Je mechanický. (možná se pletu, ale nenapadá mě nic, co by se v přírodě projevovalo mechanicky ... i třeba mořské vlny jsou každá jiná - svou silou, výškou, rychlostí, nebo bušení datla do stromu - dá se vysledovat rozdílný interval jednotlivých úderů a navíc přelétává mezi stromy).

* * *
Dřívější člověk by prý v dnešní době nepřežil. Alespoň takto jsem to slyšela. A navíc vědecký výzkum, který téma zpracovával, začlenil do svého zkoumání i lidi, co žili poměrně nedávno, řekněme před 100 lety! Umřeli by velice brzy (kdyby se nějakým zázrakem ocitli v dnešní době) - na stres!
Ano, i stres, relativně novodobý pojem, má přímou souvstažnost s časem. Většinou tímto slovem označujeme situaci, kdy se nám zdá, že jsme pod tlakem právě z důvodu chybějícího času vůči nějakému úkolu, činnosti apod.

* * *
* * *
Takže shrnuto, podtrženo a zjednodušeno: čas je výtvorem člověka. Sám o sobě neexistuje.
Lidem měl sloužit v soužití a komunikaci s ostatními a v orientaci v daném prostředí. Jenže se "cosi" nějak zvrtlo a z dobrého pomocníka se stal špatný pán - všichni si stále stěžujeme: "nemám čas", "mám málo času", "ten čas letí jak šílený", "neustále se zrychluje" ... !
Asi je něco nějak špatně ...
* * *

A ještě jednu věc bych chtěla zmínit: Když řeknu: "Svítá!" nebo "Rozednívá se" - představím si východ Slunce, cáry oranžových mraků, fialkové nebe s tyrkysovými průzory mezi mraky ... cokoli. Ale něco si představím. Navíc mluvím i o určitém konkrétním procesu, který se venku odehrává. Spojí se mi to s nějakým obrazem, prožitkem, vjemem, pocitem ... Když řeknu: "Je 4,50 hodin" - tak tím v tento moment myslím v podstatě to samé (protože venku opravdu svítá a rozednívá se). Jenže za 4,50 si představím jen tyto číslice na budíku. Nic víc. Lidé matematicky nadaní to mají nastavené pravděpodobně jinak. Já mezi ně nepatřím. Naopak si uvědomuji, že mě údaj 4,50 mate - nejen, že si představím jen a pouze tato numera, navíc ani nevím, do čeho vstávám (v rozespalém stavu mi to nemyslí tak rychle, abych si hned třeba ujasnila, co je za roční období) - nyní svítá, v létě je snad už dokonce světlo, ale v zimě je tma tmoucí ...
Chci tím jen ukázat propastný rozdíl mezi různými slovy a pojmenováními a jejich působením na nás ...
***
Na závěr se vrátím k zadání tématu týdne:
Čas plyne stále rychleji?
Ne!
To my sami plyneme stále rychleji ... (v našich hlavách, v našem individuálním vnímání)

... třeba právě tím, že ze strany společnosti (?) jsme poháněni ke stále lepším a větším výkonům a tato kritéria moderní doby přijímáme za svá, ztrácíme objektivitu úsudku a podléháme výše zmíněnému stresu

... nebo televizní filmy (seriály aj.) - do hodiny a půl se vejde např. jeden celý lidský život, samozřejmě "osekaný" o spousty detailů - jenže při sledování si můžeme, nechtíc a nevědomky, pozměnit naši "paměťovou stopu" vnímání času

další příklady nechám vašemu přemýšlení ...



kdysi jsem na toto téma napsala i básničku, zde je odkaz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 12. května 2013 v 10:25 | Reagovat

Taky jsem toho názoru,že se pohybujeme v čase. :-)

2 alape alape | 12. května 2013 v 12:43 | Reagovat

[1]: ale jen a pouze v představě v naší hlavě ...
nebo to myslíš ještě nějak jinak, Heli?

3 Radka Radka | E-mail | Web | 12. května 2013 v 17:54 | Reagovat

Čas plyne stále stejně rychle, jen my jsme nějak pomalejší.
Napadá mě srovnání s pátečním filmem: Lemra líná :-D
Tak nějak se totiž cítím, když si uvědomím, že stíhám za stejný čas mnohem méně než dříve :-(

4 alape alape | 12. května 2013 v 18:38 | Reagovat

[3]: No jo ... jako lemra líná si připadám taky - a to jsem ani ten páteční film neviděla :-D

5 Helena Helena | E-mail | Web | 13. května 2013 v 9:51 | Reagovat

Myslela jsem to tak,že pohyb znamená život,to znamená,že žijeme v čase.Protože je náš vesmír ohraničený,žijeme taky v prostoru.Jelikož žijeme v hrubé hmotě,máme jiný čas,než v jemné hmotě,kde je čas úplně jiný.Ted´ jsem se tak trochu zapletla,dalo by se taky říct,žijeme v domě,nebo žijeme v Praze,podle tohoto přirovnání čas stojí,je pevně dán,jen my se pohybujeme stále rychleji,ale proč?Je na nás vyvíjen tlak?Pokud ano,odkud?Nebo si ten tlak děláme sami,kpř.spousta informací,které nestačíme zpracovat,spousta obrazů -televize,filmy,dokumenty,knihy mezi nimiž je spousta balastu.
Nesnáším se dívat na staré filmy,je to všechno hodně roztáhlé,pomalé,leze mi to na nervy,jsem zvyklá na určitou zátěž,řekla bych na určitou rychlost,a všechno,co je ještě rychlejší než já,na mě vytváří tlak,který mě nutí s tím něco udělat,zaujmout určité stanovisko,zpracovat to.Tak jak sama píšeš na konci Tvého článku. :-)

6 alape alape | E-mail | Web | 13. května 2013 v 15:42 | Reagovat

[5]: Heli, děkuji za Tvůj komentář. Moc si vážím Tvé úvahy, o kterou jsi se podělila!
Napadá mě otázka - jak píšeš:"Jelikož žijeme v hrubé hmotě,máme jiný čas,než v jemné hmotě,kde je čas úplně jiný." - kdo určuje kde je jaký čas?

7 Helena Helena | E-mail | Web | 13. května 2013 v 17:00 | Reagovat

[6]: Jednak to určuje rozdílnost těchto hmot nebo úrovní a určuje nebo určil to Bůh,který stvořil tento svět.

8 alape alape | E-mail | Web | 13. května 2013 v 17:31 | Reagovat

[7]: OK, děkuji za Tvůj názor, Heli. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Free counters!