Umíte určit svou cenu?

9. dubna 2013 v 5:17 | Alape |  mé prožitky a zkušenosti
Před nedávnem jsem dostala nabídku na práci, podle mě zajímavou. Pozice jednatele ve firmě zabývající se maloobchodem a velkoobchodem s potravinami. Mým úkolem mělo být to, aby se firma opět rozeběhla a z mínusových položek se dostala do plusových.( S dodatkem, že snad jen já to dokážu.) Více detailů uvádět nebudu, pro vykreslení situace toto naprosto stačí.
Přiznám se, že jsem byla potěšena: nabídka přišla od osoby, která mě zná už dost dlouho a ví jak pracuju a navíc v době, kdy je spousta lidí bez zaměstnání...
Předtím jsem podnikala v jiném oboru a tak jsem si mezi jednáními s majitelem sháněla informace ohledně tohoto oboru a sestavovala plán, čím začít a jak pokračovat... Zabralo mě to hodně času, ale bavilo mě to. Viděla jsem potenciál v této podnikatelské příležitosti.
Potom vznikla malá časová proluka, kdy jsem plán měla připravený i s jednotlivými kroky a zjistila jsem si i jinak potřebné a dostupné informace a už se čekalo jen na účetnictví, abych se dozvěděla, v jakém stavu firma skutečně je a jak fungovala za doby původních majitelů...

A pak k tomu konečně ... najednou ... došlo.

Vzpomněla jsem si i na "svou maličkost".

Uvědomila jsem si, že tady bych nebudovala svou vlastní firmu, která mi všechny ty počáteční přesčasy včetně víkendů vrátí později ve vyplácených podílech ze zisku. Kdy všechna počáteční námaha navíc je později oceněna vyšším příjmem jako následek dobře udělané práce a pevně postavených základů... Ne - tady bych byla jako řadový zaměstnanec, který se na začátku musí postarat o chod všeho - maloobchod, velkoobchod, eshop, webovky, distribuce, obchodní zástupce a když je potřeba i jako prodavačka - protože tam nebyl dostatek zaměstnanců a ani na to nebyly finance v daný moment. Sice mě majitel přesvědčoval o tom, že bych měla veškeré pravomoce - ALE - a tady jsem to ale musela napsat velkým písmem - je to o rozdílných představách, vzpomínkách, zkušenostech. Takže kde on používal slovo pravomoc, já si doplnila odpovědnost.
A najednou jsem si i uvědomila, že mi není příjemný jeho přístup k mému finančnímu ohodnocení. Nabídka totiž zněla: "ze začátku vůbec nic a až když se to rozjede, co si vydělám, tak budu mít" - i když, jak se ukázalo později, ani toto tvrzení nebylo úplně pravdivé... z vícero důvodů. "Prý aby mě motivoval". A v protikladu k tomu jsem věděla, že prodavačka bere velice hezký plat a obchodní zástupce dostal od něj nabídku na 50% z obratu !!! - (toto není třeba komentovat, nicméně to beru pouze jako nedostatek zkušeností)

Ale teď se dostávám k tomu hlavnímu, proč jsem vlastně tento článek napsala: uvědomila jsem si, že je pro mě obrovský problém určit částku, kterou požaduji, finanční ohodnocení mého pracovního nasazení.
Že vlastně nemám zkušenosti z přijímacích pohovorů, konkurzů apod. v roli zaměstnance.

A najednou jsem zjistila, že stojím před obrovským vnitřním blokem, se kterým si nedokážu poradit. Se kterým nehnu. Cítila jsem v sobě obrovské napětí, frustraci, bezmoc. Nebyla jsem schopná s tím hnout. Jak určit částku, aby byla adekvátní a nebyla ani nízká a ani moc vysoká? Čeho se držet? Z čeho vyjít? Odkud si vzít příklad?

Tlačil na mě čas: majitel i ta osoba, která to zprostředkovala ... najednou "před pěti minutami" bylo už pro ně pozdě.

Pomohla mi až kamarádka. Nenechala se vtáhnout do mého chaosu a naopak ze svého klidu mi poradila: "Tak si polož sama sobě otázku nakolik si ceníš sama sebe? Nebo o jakou částku by se muselo jednat, aby se ti ráno vůbec vyplatilo vstát z postele a jít do práce?"

Moc mi tím pomohla. Zklidnila jsem se. A najednou jsem věděla, že se i přes tuto výzvu dostanu. Byla jsem znovu schopná normálně přemýšlet a uvažovat. A nakonec se někde z hlubin vynořila i ta moje správná otázka: "Nakolik si cením své práce, toho co dovedu a navíc když vím, jaký výkon ze sebe dokážu dostat?" Ani nedokážu popsat, jak moc se mi ulevilo. Jak osvobozující pocit se dostavil s vědomím, že jsem někde v sobě překročila pomyslnou hranici a posunula se o kousek dál. Že jsem překonala sama sebe ...

A co vy? Máte také nějakou podobnou zkušenost? Nebo svou otázku, která vám pomohla se posunout dál?


PS: tímto článkem nechci řešit a ani neřeším případná rizika jednatele a ani poctivost či nepoctivost nabídky. Zvláštností a otazníků zde bylo opravdu hodně. Snažila jsem se spíš o jakési dokreslení situace, ve které jsem byla. A vlastně i pro inspiraci pro laskavého čtenáře, který třeba řešil něco podobného a tímto mu daná událost vytane na mysli a následně se pak se mnou v komentáři podělí o svou zkušenost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Free counters!