Sushi pro celou čtvrť ...

23. dubna 2013 v 1:32 | Alape |  psaní
Tento rozhovor vznikl na zubařském křesle, kdy jsem čekala, až zabere lokální anestetikum. Bylo to vlastně v ten samý den, o kterém jsem psala v článku "na návštěvě..." .

Dostala jsem injekci na znecitlivění, takže bylo potřeba chvíli počkat. Využily jsme vzniklý prostor pro pokračování v našem veselém rozhovoru.
Navázala jsem do bodu, kde jsme skončily před "pigárem": ... "no, já záclony v bytě mít nemůžu. Mám 2 kocoury, kteří jsou úžasně vynalézaví." Přenesla jsem se do skoro 5 let starých vzpomínek: "V předešlém bytě jsem to zkusila. Koupila jsem jednu hodně levnou na zkoušku - schválně: Jak dlouho vydrží? Byly vlastně jen 2 varianty: buď si jí nevšimnou a pak vydrží na věky a nebo to bude hodně rychlý ... " Začala jsem se smát, když se mi před očima objevil obraz, jak to dopadlo. "Do večera z ní byla rybářská síť, co by nechytila snad ani velrybu ... Zjistili, že je to prima zkratka, jak se dostat dřív a přímo k čemukoli, co vlítne do bytu ... "
Když jsme se dosmály, navázala doktorka: "Já bych taky chtěla kočku. Doma u rodičů jsme ji vždycky měli. Byla to naše zlatíčko." Zasmála se. "Záclony nechávala na pokoji, ale zato likvidovala všechny kytky. Nejvíc se jí líbilo udělat si v nich pelíšek." Představa rozpláclé kytky a na ní slastně vrnící kočky nás rozesmála.
"Jenže teď," trochu smutně povzdechla, "v mém současném bytě, mi domácí dovolil jen morče nebo rybičky."
"Rybičky jsou dobrý!" navázala bystře sestřička. "Neříkala jste, že máte ráda sushi?"
Výbuch smíchu se valil ordinací.
"No ano, sushi mám ráda ..." odpověděla doktorka, na které bylo v ten moment vidět, že nad tím nápadem přemýšlí. "To jako že bych chovala tuňáka nebo lososa doma v akváriu?"
Představa obrovského akvária v malém 1+1 nás opět rozesmála.
"... a pak bych jednou za čas pozvala celou čtvť na sushi ..." některým slovům nebylo pro smích skoro rozumět.
Za všeobecného veselí jsem se musela proti tomuto nápadu ohradit: "No, nejen tu vaší, ale i tu mojí - já taky ráda ochutnám sushi, ale bydlím v jiné části ... "

Potřebný čas uběhl, a tak, když jsme se dosmály, šlo se "věc".

Jasně, že jsem si žádný z těch rozhovorů nenáhravala, takže jsou mírně upravené a pozměněné. Ale uznejte sami: je to fakt super jít k zubařce, nebát se a ještě se při tom i dobře pobavit!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 23. dubna 2013 v 9:33 | Reagovat

Máme taky kocoura,ale ten nechává vše na pokoji. ;-)Tedˇ už né,ale dříve,a to dělal především,když jsme měli návštěvu,tak si vyskočil na jídelní stůl a natáhl se jak špageta. :-D Nikdy to nedělal.Ale známí mají taky kocoura,takže se jen potutelně usmívali. :D Jinak trávil hodně času venku,takže když už přišel domů,byl unavený a šel na kutě. :D Dnes je velmi nemocný a bojujeme s nemocí. :-( Rozhovory u zubaře:když můžeš mluvit,je to dobré,já mám takov zkušenosti,že mám plnou pusu všelijakých fidlátek a p.zubař se mě na něco zeptá. :D Je to zákon schválnosti.Nevím,zda si to neuvědomují,či co. :-)

2 alape alape | Web | 23. dubna 2013 v 15:02 | Reagovat

To mě mrzí - s tím vaším nemocným kocourem. Ale tak ... zase bude líp! I když poslední dobou stále víc přemýšlím nad tím, ža sousta domácích mazlíků trpí civilizačními chorobami stejně jako lidé ... Moji dva jsou teď taky na antibiotikách.
Jinak jsme už s doktorkou taky potom nemluvily, měla jsem též v puse různá udělátka a hadičky, tak už to nešlo. A když se mě na něco ptala, tak jsem jen kývala hlavou - jinak bych jí buď kousla a nebo bych měla nechtěný "pírsing" :-D

3 alape alape | Web | 23. dubna 2013 v 15:03 | Reagovat

spousta - zas mi začalo blbnout "p"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Free counters!