jednota

9. dubna 2013 v 6:38 | Alape |  básničky
tato vznikla někdy v průběhu 2007, publikovala jsem ji na jiném webu, kam už nechodím a chci mít vše pohromadě na jednom místě



Jednota



Vnímám
"můj vlastní"
dech
v květinách
stéblech
i ve stromech...
V tom tichém
prostoru
kolem
i uvnitř nás
se náhle
'jakoby' zastavil
v běhu čas
a je tu pouze
jednotné plynutí
které
... si je -
a k ničemu
nenutí.
Mizí detaily
okolní se rozplývá
není tu příroda
a
nejsem
tu
ani
já ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Axolotlík Axolotlík | E-mail | Web | 18. dubna 2013 v 12:10 | Reagovat

zajímavé, jakým způsobem píšeš své básně a přicházíš na témata? Zatím mi to přijde jako mile spontánní tvorba, která však čeká na svůj hlas vnuknutím při přemýšlení... při tvorbě jsi ponořená do určitého stavu.. který možná částečně chápu jako malíř, ale jako básník jsem ho zažila asi jen párkrát, možná nikdy to není úplně stejné. To určité prozření je kouzelné, když člověk chytá sen slovy a přitom ho nechá snem... tato básnička je pro mě těžká oddělit v jednotlivých řádcích, čtu to jedním dechem a dostávám se do určitého stavu mditace, je to uklidňující, přesto to nedokáže druhého nudit, má to myšlenku a zajímavý spád, i když ten konec mě trochu vyvádí z míry, jak všechno mizí.. ale možná to není myšleno jako nějaká záhuba, ale třeba stav, kdy je všechno se vším splynuto a jeden člověk nebo stéblo nejsou důležité oproti nekonečnu. I když kdo ví...

2 alape alape | Web | 18. dubna 2013 v 19:08 | Reagovat

[1]: Děkuji za komentář. Přiznám se, že mě inspiroval k tomu, abych napsala nějaký článek o své tvorbě. Je to dost obsáhlé téma, sem by se to nevešlo. U této básničky jsem vycházela ze svých zážitků (jako i u mnohých jiných básniček). Mám básničky ráda, protože v nich mohu vyjádřit, co chci vyjádřit a zároveň pak nechávám na čtenáři a na jeho fantazii další průběh - nic mu nevnucuji, jen sdílím. Tahle básnička je o Jednotě (opravdu není o záhubě :-)) a ... byla jsem tenkrát v přírodě, nádherné místo: lesy, zlatavá pole a louky, všude to vonělo a ptáci zpívali - a jak jsem tam tak byla, víc a víc jsem se ponořovala do té krásy kolem až to vyvrcholilo tím, že jsem cítila, že jsem všude a ve všem, ale že si to jen uvědomuji, ale nijak mě to nespoutává, naopak v tom byla úžasná svoboda. A potom i tento vjem zmizel a jen jsem byla. Jen jsem si uvědomovala Bytí ... Nevím, jestli jsem ti odpověděla dost srozumitelně, některé věci se těžko popisují. Kdyby tě napadla jakákoli další otázka, pokusím se ti na ni odpovědět.

3 Axolotlík Axolotlík | E-mail | Web | 18. dubna 2013 v 20:52 | Reagovat

[2]: a já děkuji za reakci :). Ten článek si ráda přečtu a myslím, že sem i budu chodit častěji. Tvoje básně jsou mi sympatické a časem snad najdu čas i na přečtení ostatních článků... Jak jsem si to přečetla na novo a ještě s tvým osvětlením, nechápu, jak jsem v tom dokázala vidět něco negativního, vždyť to tam vůbec nepatří. Stejně jako nějaká podřadnost oproti celku, ani jsem si tím nebyla jistá, protože nic podřadné není a už vůbec ne oproti celku, když on je tvořen každým střípkem. To pouto a nenucenost.. jsou zřejmé a příjemné. Je vidět, že i taková jsi a nabízíš jednu z voleb, ale nenutíš ji druhému, pak už záleží na tom, jestli dává divák přednost provokaci a nebo nenucenosti. Mně je sympatičtější to druhé... zážitky, to je hezké a možná i logické. Slova ve větách obvykle tvoří určitou plynulost, ať už vyjadřuje příběh či průběh emocí, navazuje na sebe a pluje. Směr a způsob je na autorovi, hezké přirovnání bývá let motýla. Moje díla jsou plynulá při tvoření, ale ke konci tvoří jednotný dojem. Pokud nejde o komix, je problematické napsat do obrázku příběh, ten už musí druhý zachytit nebo vymyslet. A jinak u mě jde dost možná tak o zážitky, emoce, dojmy a názory v jednom. Někdy prostě tvořím a během tvorby mě napadají úvahy o světě, které mě nemusely dříve napadnout.. děkuji za osvětlení, příroda je inspirativní, nádherné místo, těším se, až budu moct vběhnout opět do lesa a tvořit :).

4 alape alape | E-mail | Web | 27. dubna 2013 v 10:42 | Reagovat

[3]: Ano, při jakékoliv tvorbě jde o vyladění se, čímž přestává fungovat logická část mozku (více či méně)... Krásně jsi to napsala ve větě : "Někdy prostě tvořím a během tvorby mě napadají úvahy o světě, které mě nemusely dříve napadnout.. " . Nicméně si myslím, že v obrazech se srývá jiná síla: na rozdíl od psaného textu se dají obrazem zprostředkovat daleko líp emoce a pocity. Barvy to dokážou bezprostředně, hned - bez žádného přemýšlení, prostě je to z díla cítit ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Free counters!